jak ji objímám, uklidňuji, pojmenovávám pocit a mluvím. podle mého názoru je pocit, který dítě cítí - strach - skutečný, a proto ho nikdy nezpochybňuji. mluvíme více o tom, co vyvolalo strach. je to pás - had, ležící pod postelí? je to skutečné? je to had? můžeme se podívat? jednou nohou a opatrně? no, jen abychom se ujistili, jestli je to opravdu...
paroduj, že i já se někdy bojím.
ujišťuji ho, uklidňuji, že jsem s ním a že se nemá čeho bát.
podle okolností - pokud je strach oprávněný, například když se blíží neznámý pes, vezmu ho do náruče, a pokud se například bojí tmy, vezmeme si baterku, povídáme si, hrajeme si se stíny a podobně.
-
vysvětlím, že se není čeho bát, nic se nám nestane.
bandau chránit a když se cítí v bezpečí, pak se snažím mluvit.
volám na telefon, nebo přesvědčuji, že se nic hrozného nestalo.
bandau padrasinti
vyprávěl, že se bát je normální.
stengiames ho povzbudit.
raminu, drásinu
pokud se bojí usnout bez světla - zapnu světlo. snažím se vysvětlit, že strachy pominou.
ujišťuji, že není čeho se bát.
držíme, vezmeme na ruce.
snažím se ukázat, že jsem nablízku a že ochráním, co se stane.
říkám, že není čeho se bát, zapínám světlo, ukazuji, že nic není, že doma je bezpečno a zamčené dveře.
v závislosti na tom, čeho se bojí, je nejčastější strach spojen s nepochopením světa, takže pokud je potřeba, bráníme, pokud je potřeba, vyprávíme (jak, kdo, proč :)).
raminu. tohle nechám.
odstranit faktory vyvolávající strach
paimu ant ranku
nejaučí.
nuraminu a vysvětluji, že na tom není nic hrozného.
snažíme se vysvětlit, zda se bát, nebo ne.
vysvětlím situaci, probereme strach a proč vzniká.