Otevřený přístup ve výzkumu historie vědy

Vážení kolegové,

v poslední době probíhá iniciativa otevřeného přístupu k vědeckým informacím na mezistátní úrovni, jsou vytvářeny otevřené repozitáře. Po celém světě se získávají názory uživatelů, v zveřejněných průzkumech převažují technické způsobilosti, informační gramotnost a právní aspekty.

V tomto dotazníku bychom chtěli zjistit více o způsobech vyhledávání a zpracovávání vědeckých informací, které používají historikové vědy, kanály pro šíření informací a také o hodnocení otevřeného přístupu ve výzkumech konkrétních vědních oborů.

Výsledky dotazníku budou prezentovány na 5. mezinárodní konferenci Evropské společnosti pro historii vědy v rámci sympoziaNástroje výzkumu a řemeslo historie a závěry se odrazí v Pokynech pro činnost Bibliografické a dokumentační komise (strukturální jednotka Mezinárodní společnosti pro historii a filosofii vědy) v souvislosti s otevřeným přístupem, ve snaze optimalizovat šíření vědeckých informací a zachovat vědecké dědictví.

Při vytváření dotazníku poskytla cenné připomínky koordinátorka eIFL-OA Asociace vědeckých knihoven Litvy, dr. Gintarė Tautkevičienė, byla využita eMoDB.lt: Otevření elektronických vědeckých databází pro Litvu projektu veřejné prezentace výsledků vědecké činnosti litovských institucí v otevřených přístupových časopisech a institucionálních repozitářích dokumentace.

 

Srdečně vás zveme k aktivnímu vyjádření vašeho názoru a přání, odpovědi na dotazník očekáváme do 15. září tohoto roku.

 

Dotazník je anonymní.

 

S úctou

Dr. Birutė Railienė

Předsedkyně Bibliografické a dokumentační komise (strukturální jednotka Ústředního výboru mezinárodní společnosti pro historii a filosofii vědy)

E-mail: b.railiene@gmail.com

 

Slovník otevřeného přístupu:

Otevřený přístup – bezplatný a neomezený přístup na internetu k vědeckým výstupům (vědecké články, datové soubory, příspěvky na konferencích a další publikované materiály), který si může každý uživatel volně přečíst, kopírovat, tisknout, uložit na své počítačové nosiče, šířit, provádět vyhledávání nebo odkazovat na články v plném textu, aniž by byla porušena práva autora.

Styl popisu (nebo bibliografický popis) – soubor údajů potřebných k identifikaci a charakterizaci dokumentu, jeho části nebo několika dokumentů, předložených ve standardizované formě (Encyklopedie knihovnictví). Bylo vytvořeno mnoho stylů popisu (např. APA, MLA), jejich variací. Mezinárodně uznaný standard pro citace bibliografických odkazů informačních zdrojů (ISO 690:2010).

Institucionální repozitář – digitální archiv intelektuálních produktů, v němž je uchovávána, šířena a spravována vědecká produkce a akademické informace té instituce nebo několika institucí.

Výsledky ankety jsou veřejně dostupné

1. Jakým způsobem obvykle získáváte nejnovější vědecké informace ve svém oboru (můžete vybrat více možností): ✪

NepoužívámObčasČasto
Knihovna zaměstnavatele
Knihovní kartotéky
Knihovní elektronické katalogy
Akademické databáze Litvy
Databáze zahraničních vydavatelů (např. ScienceDirect, Emerald, IEEE atd.)
Univerzální vyhledávací systémy (např. Google)
Specializované vyhledávací systémy (např. Google Scholar)
Systémy pro vyhledávání vědeckých informací (např. Scirus, Scitopia)
Objednávám si novinky e-mailem (služba Alerts)
Objednávám si novinky pomocí technologie RSS
Prohlížím předplatné vědecké časopisy ve svém oboru
Odborné internetové fóra (např. LinkedIN, ResearchGate atd.)
Vědecké akce (např. konference, prezentace knih atd.)
Neformální setkání s kolegy

2. Jakým dalším, dříve nezmíněným způsobem často získáváte nejnovější vědecké informace ve svém oboru?

3. Jakým způsobem získáváte plné texty dokumentů pro své vědecké výzkumy (můžete vybrat více možností): ✪

NepoužívámObčasČasto
Z otevřených přístupových časopisů (angl. Open Access Journals)
Z institucionálních repozitářů (angl. Institutional Repositories)
Na vyhledávání používám univerzální vyhledávací systémy (např. Google)
Používám specializované informační vyhledávací systémy (např. Google Scholar)
Používám systémy pro vyhledávání vědeckých informací (např. Scirus, Scitopia)
Používám zdroje s otevřeným přístupem (např. OAIster, DRIVER, RePEc)
Hledám v databázích, které instituce předplácí
Hledám v otevřeně dostupných databázích
Obrátím se na knihovnické pracovníky
Využívám služby meziknihovního půjčování
Žádám kolegy v zahraničí, aby mi poslali kopie plných textů dokumentů

4. Jakým dalším, dříve nezmíněným způsobem často získáváte plné texty dokumentů ve svém oboru?

5. Jaký bibliografický styl či standard citace informačních zdrojů obvykle používáte při přípravě vědeckých prací a publikací: ✪

NepoužívámObčasČasto
ISO 690 a ISO 690-2
APA (Americká psychologická asociace)
MLA (Moderní jazyková asociace)
Harvardský styl (Harvard)
Používám svůj vlastní stylistický popis

6. Jaký další, dříve nezmíněný styl bibliografického popisu často používáte ve svých vědeckých článcích a publikacích?

7. Podporuje vaše instituce zveřejnění výzkumů v otevřených přístupových časopisech? ✪

8. Jsou vaše zveřejněné vědecké práce dostupné otevřeně (můžete vybrat více možností): ✪

9. Máte na své instituci institucionální repozitář? ✪

10. Jakou instituci zastupujete? ✪

11. Věk ✪

12. V jaké zemi momentálně žijete? ✪

13. V jaké oblasti vědy provádíte historické výzkumy (můžete vybrat více možností): ✪

14. V jaké vědní oblasti nejčastěji provádíte historické výzkumy: ✪

15. Pokud byste chtěli sdílet své zkušenosti nebo měli doporučení týkající se otevřeného přístupu, rádi bychom slyšeli váš názor. Děkujeme vám za váš čas.